Dětský Sen 1.Diel

21. září 2009 v 17:50 | Carrie [Evusha] Daimond |  Dětský Sen
Autor: Carrie
Hl.Postavy: True,Tom

Prvý diel tejto poviedky,je skôr takým prologom.Do tejto poviedky som toho dala šialene moc,a zbožňujem ju.Znamená pre mňa veľmi moc,a asi si ju budem pamätať do konca života.Začala som ju písať 13.3 2009 a má dve rady.Druhá rada,je pre mňa oveľa dôležitejšia.Samy asi pochopíte prečo.K druhej rade mi robila moja láska Caroli video,ktoré sem dám zároveň s prvým dielom x).Zároveň s touto poviedkou,som zmenila štýl písania x).Prajem príjemné čítanie.

****MINULOST****

"Ne!"Zakřičela sem a hodila o zeď můj telefon.Na něčem sem si vybýt zlost musela.Od zlosti mi začali po tváři stékat slzy,slzy které se na mojí tváři za poslední tři roky objevují docela často.Koukla sem se na zeď naproti postele,na který sem seděla,a na tý zdi byl plakát,na kterým byl on.Tom Kaulitz.Jeho dokonalé hnědé oči mě očarovali.Nedokázala sem bez něj žít.Už ne.Bude můj,jednou určitě.Budu cítit jeho polibky,doteky.Určitě ano.Ale co můžu Ted?Sem pouhá 14 cti letá,tlustá holčička,která ve svým životě zatím nic nedokázala.Dokázala jenom snít.Nic víc.Klepala sem se,měla sem vztek.Zase,znova mi někdo zbořil můj sen…
"Nikdy nebude tvůj!Probuď se už!Si tak hloupě naivní!Nikdy by nezakopl o někoho jako si ty!"Stálo v zprávě na myspace,od člověka,o kterým sem si myslela že mě chápe,ale nechápe.Internet,to byla moje naděje,naděje díky,které sem se snažila se k němu dostat.Za každou cenu být sním.To je moje naděje.Ve škole to jde semnou dolů vodou,ale to mi nevadí,on bude můj a to je hlavní.Nejhorší je,že až moc věříme svým snům.Pochopila sem to až moc pozdě….



******O ROK POZDĚJI******

Z malý tlustý holčičky,se stala holka,která svůj sen zahodila.Každý jí od toho odrazoval,a ona nechtěla.Už ne.Otevřela jí oči.Její nejlepší kamarádka,která na ní jednoho dne hrozne nakřičela.Ne,proto že by jí neměla ráda,ale proto že začala mít o ní strach.Nejedla,skoro nepila.Jenom byla na netu a koukala se na něj.Ano,její nejlepší kamarádka to chápala,taky milovala jeho bratra,ale tohle přecházelo všechny meze.Měla strach,strach že se její největší anděl pomátl.Když holčičce bylo 15,postrhala všechny věci,které byli spojený sním.Plakáty,cédéčka,dévédéčka,trička,povlečení na postel,různé suvenýry z koncertů.Všechno to zabalila do jedný velký krabice,a odhodila na půdu.Ani jednou věc si nenechala,na to aby ty věci spálila byla moc slabá.Tom Kaulitz,si našel přítelkyni,o které všude říkal že miluje.To holčičku dorazilo,a ona se psychicky zhroutila.Nejlepší kamarádka,ale byla u ní a pomohla jí,promluvila jí do duše,znova jako už tolik krát.Posbírala se,začala se víc učit,a dostala se na školu,o který vždy tak hrozně snila.Vzali jí!Oni vzali jí!Tu,která na školu kůli němu kašlala!Byla neskutečně šťastná.Na věci,které měla na půdě postupem času zapomínala,ale na slib,který si dali s nejlepší kamarádkou,na ten nezapomněla nikdy.Ani jedna.Co osud nechtěl,po prvním ročníku na střední škole,nejlepší kamarádka umřela na nemoc,kterou měla od mala.Holčička,se stoho nevzpamatovala,do její dospělosti.Ale slíbila na hrobem svojí kamarádky,že nikdy,ale nikdy nepřestane bojovat o to,co si slíbili..

******SOUČASTNOST*****

Holčička dospěla,bylo jí 19 a úspěšně skončila hotelovou akademii z vyznamenáním.Jakmile udělala první krok od brány školy,vydechla.Na slib skoro zapoměla.Měla ho někde tam v zadu v hlavě uloženej.Šla domů,a sbalila si všechny věci.Zavolala sestře,svojí nejlepší kamarádky,která bydlela v Německu.Rozloučila se z rodinou,a nasedla do svého čistě nového autíčka,které dostala od tatínka k maturitě.Těšila se mu.Byla hrozně šťastná,že podstatní část jejich sna se stává skutečností.Ona odjíždí!Do Německa!Tak jak toužili obě.Ukápla jí slza..
"Škoda že tu nejsi.."Zašeptala a pohladila fotku,svojí nejlepší kamarádky,kterou měla v autě.Jenom jí proběhlo myslí,jak by asi vypadala?Byla by pořád tak krásná jako téhdy?Kdo ví..Ale jedno věděla jistě,byla by na ní pyšná!Dokázala to,odchází do země,která jí kdysi tak hrozně fascinovala.O Tomovi Kaulitzovi nic nevěděla,nezajímalo jí to.Naco taky?Už není malá holčička.Už se kůli němu nechtěla trápit,vyrostla stoho.Je dospělá,není už dítě.Ikdyž by hrozně chtěla,už ne.Celou cestu si hrozně užívala,věděla,že když jednou odejde,domů se už prostě nevrátí.I když ta má rodinu,chce nový život.Po několika únavných hodinách,vystoupila ze svého miláčka před domem,před domem,který v ní vyvolával tolik vzpomínek,vzpomínek na ní…Jako by to bylo včera,co se honili po zahradě se psem,kterého si její nejlepší kamarádka koupila i když jí ho otec zakázal.Viděla živě před očima,jak leželi na louce a povídali si,o všem.Jedině ona jí dokázala vyslyšet tak dokonale jak nikdo.Stekla jí slza,kterou ale rychle utřela.Svenja,sestra její teď už bohužel mrtvé kamarádky,jí dala klíčky od bytu,který jí sehnala za peníze,co si pečlivě ušetřila z praxí a stáží ještě ze školy.Slušně jí poděkovala a obejmula jí,ze slovama že se jí určitě ozve,a nasedla do svého autíčka,a odjela do centra Berlína,vstříc,novému životu,zážitkům..a splněním dětských snů…

Konec 1.Dílu!
Pokračování Příště!
Pište Komentáře!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ScheineEllie ScheineEllie | Web | 12. března 2011 v 17:52 | Reagovat

Milujem túto ffku, idem si ju čítať už druhý krát a stále nemám dosť. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama